Začátek jara? Jsem ráda, ale jak se to stalo?

  • Čas na čtení:3 minuty čtení

Mám pocit, že mi čas protéká mezi prsty. (To zní jako obraz od Dalího.) Nechápu, že je 1/4 roku za námi, a jsem z toho rozpolcená. Na jednu stranu se těším na jaro a prodlužující se dny, na druhou stranu jsem toho chtěla stihnout mnohem víc! 

Leden jsem strávila v Patagonii a Brazílii, z nichž stále ještě čerpám inspiraci. To byla nádhera 🙂 Stěžovat si můžu snad jen na ty 3 000 nepromazaných fotek.

Únor jsem prakticky celý strávila v novém ateliéru – bohužel ne malováním obrazů… Ale tvrdou prací a s natěračským náčiním, zato s nejlepšími pomocníky, jaké bych si mohla přát. Pospíchala jsem se zprovozněním studia, abych stihla aspoň něco namalovat. To se vlastně povedlo. K tomu dvě výstavy, dvě vernisáže. No bylo toho v únoru docela dost 🙂

A březen? Vůbec nevím, kam ten se poděl…  Konečně jsem se pustila do malování, ale nedokončila jsem skoro žádný obraz. A pak resty, resty, resty. Zanedbávala jsem kulturu i přátelé. V ateliéru jsem ale uvítala první návštěvu, takže v dubnu už se za mnou můžete zastavit i vy 🙂

A v jakém tempu se ponesou další týdny? Zítra odlétám na Filipíny a doufám, že mi vstříknou do žil novou energii. Původně jsem měla realizovat cestu do Korey a Japonska, ale vyměnila jsem je za teplejší destinaci, která mi snad umožní zpomalit a nadechnout se. Těším se na relax, ale stejně tak se těším na návrat k malování 🤍

Mimochodem společná výstava v Salón Koncept Letná běží až do 9.4. a každý čtvrtek tu probíhá nějaká speciální, nejčastěji hudební akce, takže mrkněte na jejich Instagram a zastavte se na kávu nebo skleničku vína.

Tak na viděnou v dubnu 😊